Dopoledne s kobylou Monikou

10. 08. 2021
To, že k nám do domova jezdí už téměř pět let terapeutický poník Emil z firmy Emil pomáhá, není pro mnoho lidí velkým překvapením.
 
Veroniku – majitelku koní a poníků, Terezku – její dvouletou dceru a koníky Emila, Romanku, Fliku i Venouška potkáváme u nás v domově pravidelně.  Přinášejí k nám domů dávku okouzlení, příjemných pocitů, radosti, štěstí a mnohdy i překvapení. Včera se k nim přidal také Eda, partner Veroniky.
Bylo to nutné, protože Veronika pro nás připravila „velké“ překvapení v podobě Moniky. Za naši dlouholetou a pravidelnou spolupráci nás odměnila možností setkat se s koněm, aniž bychom musely cestovat někam na louku.  
Klienti se začali scházet na půl desátou do zahrady, povídali jsme si a všichni se snažili uhodnout, jaké že to bude překvapení. (Návštěvu Moniky jsme totiž tajili do poslední chvíle) Nikdo nevěděl, jestli překvapení přijde, přiskáče nebo přiletí. Všichni netrpělivě čekali a pak se objevila ona...jménem Mocná neboli Monika. Devíti set kilová dáma v letech (je jí už 20 let). Kobyla plemene Českomoravský belgik. Nádherná, hodná a obrovská. V porovnání s naším známým Emilem opravdu obr. Prvotní rozpaky a respekt z její velikosti vystřídala zvědavost a téměř všichni si ji chtěli pohladit nebo se s ní vyfotit. Monika velice klidně a ochotně stála a nechala se všemi obletovat. Ne všichni však našli odvahu se jí dotknout.
S dovolením naší klientky můžu přidat její příběh.
I přes to, že klientčin manžel byl dlouholetý důstojník v armádě, který pravidelně rajtoval ve Stromovce, a mnohokrát jí nabízel, aby jezdila s ním, ona vždy odmítla. Nikdy, dle vlastních slov, nenašla odvahu k jízdě, ani k pohlazení koně, bála se jich. Tato klientka, tento strach u nás na zahradě překonala. Odvážně přistoupila k Monice a nejdřív společně a potom i sama se poprvé ve svých 98 letech dotkla koně. Bylo nádherné být této situaci nablízku a moct sledovat prvotní váhání, rozhodování se a poté odhodlání, že ona to dokáže.  Dokázala to. Nedá se slovy popsat výraz jejího obličeje, ale byl to ten okamžik, kdy přesně víte, proč tuto práci děláte a víte, že má rozhodně smysl.
Po prvotním seznámení pak byla Monika ustrojena a zapřažena do kočáru - Wagonety a klienti mohli nastupovat. A nenechte se mýlit, nejezdilo se pouze po naší zahradě. Kočí Eda „práskl bičem“ a jelo se na projížďku lískoveckým sídlištěm. To byla teprve krása. Všichni byli nadšení a padala slova jako: “Jedem do Kéniku.“ (brněnským hantecem - Královo pole – část Brna). „Tohle kdyby viděl syn, jak tady jezdím v kočáře po sídlišti“.
Rozzářené úsměvy našich klientů, bylo právě to, co jsme si všichni přáli vidět.
Rádi zprostředkováváme našim klientům zážitky, které jsou pro mnohé z nich do této doby nepoznané nebo je zažili již někdy v mládí a bez naší pomoci by nebylo možné je zopakovat. Úterní dopoledne toho bylo důkazem.
Děkujeme, že firma Emil pomáhá je naší součástí a že nám dopřává další profesionální terapii s neskutečným přínosem pro naše klienty i nás samotné. Vždy zažíváme krásná a nezapomenutelná setkání.
A také děkujeme všem, kteří nás finančně podporují v našich nápadech udělat dny našich klientů krásnější.
 
LB
IMG_1912.jpg
IMG_1935.jpg
IMG_1987.jpg
IMG_1995.jpg
IMG_2016.jpg
IMG_2039.jpg
IMG_2049.jpg
IMG_2078.jpg
IMG_2165.jpg
IMG_2196.jpg
IMG_2205.jpg
IMG-20210811-WA0003.jpg